VLASTNOSTI SRUBOVÝCH DOMŮ
Sedání nosné konstrukce srubového domu
Sedání nosné konstrukce je způsobeno přirozeným vysycháním dřeva a stlačením spár ve srubových stěnách. Proto je třeba brát tuto skutečnost v úvahu již při projektování konstrukce a její montáži.
Ve srubových konstrukcích se sedání pohybuje od 10 do 50 mm na každý běžný metr svislé konstrukce, v závislosti na typu použitých trámů. Největší část tohoto sedání je způsobena vysycháním dřeva. Vzhledem k tomu, že vnitřní příčkové trámové stěny mají nižší obsah vlhkosti, sedají asi o 10 mm více na každý běžný metr svislé konstrukce než vnější stěny.
Sedání srubové konstrukce je třeba brát v úvahu vždy pokud jsou na srubovou konstrukci napojeny lehké rámové/sloupkové příčky, schodiště, rozvody, zpevňující sloupy apod. U nesedajících konstrukcí musí být zabezpečena sedací mezera nutná pro vyrovnání sedání. Pokud má nesedající konstrukce nosnou funkci, musí být doplněna závitovými patkami. Dřevěné sloupky jsou doplněny sedacími rozpěrami se závitovými patkami (viz obr. 1), které odpovídají vypočtené výšce sedání stavby. Při zpracování projektu je potřeba věnovat zvýšenou pozornost také následujícím okolnostem:
- Pokud jsou jednotlivé konstrukce uloženy na základech o různých úrovních, lze očekávat větší sedání u té části stavby osazené na základech, které jsou umístěny níže.
- Pokud se provádějí přístavby ke starším srubovým domům, je třeba brát v úvahu, že k sedání nové a staré části budovy bude docházet v jiných obdobích.
- Pokud jsou vzduchotechnické rozvody vedeny v podlahách, stropech nebo střešních konstrukcích, je nezbytné, jednak aby byla zachována protipožární odolnost v prostupech mezi rozvody a dřevěnou konstrukcí i po sednutí konstrukce, a také aby nic nebránilo sedání konstrukcí.
Lehké příčky s rámovou konstrukcí jsou napojovány na srubovou stěnu speciálním uchycením umožňujícím sedání srubové konstrukce (viz obr. 2).
Rovněž rámová konstrukce, která nese přidanou izolaci, musí být řešena tak, aby umožňovala sedání stěn. Otvory pro osazení oken a dveří jsou po stranách vyztuženy dřevěnými sloupky, které tvoří rám, a jsou opatřeny perem (nebo samostatnými pery), které zapadá do drážek vytvořených ve styčných plochách trámů.
To umožňuje sedání sousedících srubových stěn a zabraňuje bočnímu vychýlení trámů (viz obr. 3 a 4).
 |
 |
 |
 |
|
Obr. 1: Závitová patka |
Obr. 2: Napojení lehké příčky na trámovou konstrukci |
Obr. 3: Kluzné osazení stavebních otvorů |
Obr. 4: Stavební výplň - okno osazené v kluzném uchycení |
U šikmých střech na celoroubených domech (tzn. včetně roubených štítů domu) dochází vlivem odlišné výšky sedání, mezi hřebenem a pozednicí, k horizontálnímu pohybu spodních konců krokví ( tzv. "kluzný krov" viz obr. 5). Při použití tradičního tesařského osazení krokví by byly boční stěny vytláčeny vně budovy. Proto je potřeba vždy použít speciální postup na kluzné osazení jednotlivých krokví.
Dřevěné nebo ocelové zpevňující kolíky brání vlnění trámů v horizontálním směru a tím změnám polohy jejich osazení. Tento konstrukční postup je zvláště důležitý u dlouhých stěn a kolem otvorů v trámových stěnách. Odstup mezi dvěma kolíky nesmí být větší než 2 000 mm (viz obr. 6).
 |
 |
|
Obr. 5: Pohyb krokví při sedání u celoroubené stavby |
Obr. 6: Zpevňující kolíky v trámových stěnách |
